Seznamte se s průvodkyní Kájou: „Všechny znalosti už v sobě děti mají. Mým úkolem je pomoci jim je najít.“
Do nově vznikající základní ScioŠkoly v Brně-Bosonohách míří jako průvodkyně Karolína Zelinková. Vystudovaná učitelka pro první stupeň, nadšená cestovatelka a milovnice folkloru má v jednom jasno – škola nemá být o memorování, ale o společném objevování a diskuzi. Jak u nás využije svou vášeň k tanci, proč chce s dětmi vést dlouhosáhlé debaty o geopolitice a na jaké místo plné historie vyrazí s žáky v rámci expedice jako první?
Vystudovala jsi učitelství pro 1. stupeň a máš za sebou praxi v klasickém státním školství. Co tě vlastně přivedlo k nám do nově vznikající ScioŠkoly a proč ses vůbec rozhodla pro takovou změnu prostředí?
Na začátek bych chtěla zmínit, že si vážím každé jedné učitelky a učitele ve státním školství. Má zkušenost je taková, že se všichni snaží dělat tu výuku a čas strávený ve škole pro děti co nejzábavnější, zároveň aby měli žáci možnost se posouvat a růst. Nicméně podmínky ve státním školství ještě nejsou nastaveny tak, aby se to dalo dělat efektivně a zároveň aniž by se učitelé strhali a vyčerpali. Pomalu se to zlepšuje a já věřím, že se státní školství bude dál zlepšovat.
Ale přiznám se, že jsem nejspíš v tomto směru netrpělivá a zkrátka jsem co nejdřív chtěla začít učit efektivně a smysluplně. Což mi zatím ve státním školství za aktuálních podmínek (velký počet dětí ve třídě, motivace známkami, nadupaný tematický plán, …) nešlo. Takže jsem začala přemýšlet o alternativě. Narazila jsem na koncept ScioŠkol a moc se mi to zalíbilo. Se Scioškolami sdílím spoustu myšlenek. Při seznamování s jejich konceptem jsem se cítila, jakoby mi mluvili z duše. Takže jsem ráda, že jsem se do světa Scio dostala a jsem zvědavá, co přinese realita.
Kája na hradbách arabského paláce Alhambra ve vnitrozemské Granadě. Toto město na jihu Španělska bylo v době maurského obléhání centrem arabské říše. Živá historie, kterou si lze osahat!
Co tě nejvíce na naší škole nebo přímo na té pozici nejvíc zaujalo? Proč sis po přečtení řekla, že prostě musíš zareagovat a stát se součástí našeho týmu?
Při pročítání konceptu Scioškol jsem se opravdu cítila, jakoby mi konečně někdo rozuměl a sdílel stejné myšlenky a postoje ke vzdělávání. Na pozici průvodkyně se mi líbí, že se opravdu neočekává, že já něco děti naučím, nicméně mým úkolem je pomoci žákům, aby se to naučili sami. Provázet je jejich cestou vzdělávání, ne být tím zdrojem. To, že jsem se dostala do týmu bosonožské školy, záviselo opravdu jen na tom, že to byla v té době zrovna jediná otevřená pozice v blízkém okolí. Pokud by nabírali třeba v Heršpicích, přihlásila bych se tam. Takže náhoda :)
Na túře poblíž jihošpanělské Estepony, s výhledem na Středozemní moře. Odtud už je to jen kousek na Gibraltar a do Tarify – nejjižnějšího bodu Španělska, ze kterého dohlédnete až do afrického Maroka nebo na Ceutu. Přesně takto u nás učíme – v reálných souvislostech a propojeně.
V medailonku jsi sdílela krásnou myšlenku – že tě baví „překládat“ fungování našeho světa do jazyka dětí a pozorovat ho z jejich perspektivy. Jak se tahle tvoje superschopnost promítne do tvé každodenní práce s dětmi u nás?
Věřím, že se to promítne tak, že spolu povedeme dlouhosáhlé diskuze nad odbornými tématy, která by (předpokládám) při odborném vysvětlení nepochopili. Tohle se mi stávalo se svou předchozí třídou, kdy jsme byli většinu času hodiny schopni diskutovat například nad geopolitickým uspořádáním Evropy před první světovou válkou a jejími příčinami a postupem.
Krásné na tom bylo to, že jsem to nebyla já, kdo by stál před třídou a něco hodinu vykládál. Byli to opravdu žáci, kteří vyjadřovali své myšlenky a nápady. A vzájemně na sebe reagovali. Já jsem to jen na začátku vhodně „přeložila” do jejich jazyka, moderovala a případně kladla návodné otázky. To samé například s přírodními tématy jako fungování magnetického pole Země, magnetu a kompasu. Nebo naklonění zemské osy a jeho důsledky na vzhled přírody na různých částech Země.
Za dobu své dosavadní praxe jsem dospěla k názoru, že všechny znalosti a odpovědi jsou v dětech schované. Je na učitelích, aby jim je pomohli najít. A to právě vhodným popisem a vhodně položenou otázkou.
Moře či oceán pro Karolínu představuje absolutní svobodu a prostor neomezovaný hranicemi. Tento pocit volnosti a důvěru ve vlastní cestu k cíli si přináší i k nám do školy.
Ví se o tobě, že máš moc ráda tanec. Plánuješ tuhle svou živelnou energii a lásku k pohybu nějak zapojit i do výuky a projektů s našimi budoucími školáky?
Ráda bych. S hudbou den začíná mnohem líp, takže mám v hlavě myšlenku nějaké „taneční rozcvičky” vždy ráno před výukou. Případně i přestávky nějak rozpohybovat. Je známo, že po pohybu se člověk cítí více energický, takže proč si tu energii ráno nepřidat trochou volného tance a hudby?
Zároveň jsem toho názoru, že ke všeobecnému vzdělání by měla patřit dovednost tančit naše nejběžnější tance, jako je polka a valčík. Není nic přitažlivějšího, než když kluk umí tančit a vezme dívku někam na zábavu. Takže podloženo praktickým důvodem využitelnosti v životě (na čemž si Scioškoly zakládají) to mám. Tohle určitě zařadím do našeho kurikula. :)
V Seville trávila Karolína svůj Erasmus a učila češtinu děti z komunity v Aule Checa (České škole Sevilla). Odtud procestovala krásnou Andalusii. Zde stojí před luxusním hotelem Alfonso XIII. z roku 1929, který slouží prezidentům i celebritám. Zkušenosti ze zahraničí a široký rozhled bude předávat dál našim žákům
Také o tobě vím, že moc ráda cestuješ a máš už toho spoustu za sebou. My ve ScioŠkolách máme objevování světa a expedice moc rádi. Kdybys mohla hned v září vzít naše žáky na nějakou vysněnou poznávací výpravu ven ze školy, kam by to bylo a proč?
Paradoxně řeknu, že bych je v září ještě moc daleko od školy vytahovat nechtěla, protože se teprve budeme seznamovat, zvykat si na sebe, nastavovat si hranice a pravidla. Ale až budeme více sehraní, ráda bych je vzala do nějakého města s historickými kořeny. Někam, kde můžou prakticky poznávat naši historii.
Já jsem ze Slovácka, na Velehrad to mám kousek, takže bych své žáky vzala ráda tam. Velehrad je kolébka našeho státu, centrum Velké Moravy. Toto téma se dá krásně pohádkově a příběhově dětem předat. Zároveň je Slovácko bohaté na folklorní tradice jako jsou kroje, tanec a hudba. Toto vše je součástí mého života a já bych to ráda svým žákům předala. Kousek sebe.
Cádiz leží na jihozápadě Pyrenejského poloostrova. Toto téměř ostrovní město, spojené s pevninou mosty, je známé tím, že odtud v 15. století vyplouvali mořeplavci s kocábkami na objevitelské výpravy. Zde se Kája dívá přes Atlantský oceán na pomyslný „kraj světa“.
Líbí se vám, jak u nás v Bosonohách o vzdělávání přemýšlíme?
Pokud vás přístup Karolíny oslovil a přáli byste si, aby právě ona provázela vaše děti světem poznání, přidejte se k nám. Pro září 2026 přijímáme žáky do přípravné (0.) až 6. třídy. Kapacita našich malých tříd se však postupně plní, proto doporučujeme přihlášku neodkládat. Těšíme se na vás!